Tak zaprvé zde nenajdete tzv. „relaxed mode“. Vaším úkolem je získat požadované množství surovin, dokud nevyprší časový limit. Po pravdě řečeno ani není žádný důvod, proč takhle zběsile spěchat, podle příběhu jste totiž jenom vy tou jedinou osobou, která má zájem na rekonstrukci historických budov. Je jasné že rychlost hry zvyšuje požadavky na náročnost a na hráčovu šikovnost, jedná se ale o tu nejjednodušší cestu, jak toho dosáhnout.

Co je ale ještě horší je, že herní schéma není přes celou obrazovku vašeho monitoru, což má za následek, že všechny předměty na tomto poli jsou neuvěřitelně drobné a některé z nich nejsou vidět takřka vůbec. Grafika herního schématu je vůbec jen průměrná a obsahuje spoustu nejasných a šedivých odstínů. To by nebyl velký problém, pokud byste měli hledat objekty typu červené jablko nebo hromádku zlatých mincí, horší to ale je v případě šedivých hřebíků či tmavých kamenů.

Hudební doprovod je slabý a neustále se opakuje. Připadá vám, že celá hudba se skládá jen ze dvou tónů a zní zhruba takto: „Dah-dah-dah“. Jakmile tento úsek skončí, posune znovu na start a vše začíná znovu. Tato „melodie“ vás zkrátka otravuje už od samého začátku a vám za chvilku nezbude nic jiného, než ji co nejrychleji vypnout.

Čím déle hru hrajete, tím více vám připadá, že vývojáři použili při vytváření Rebuild the History ty nejprimitivnější nástroje. Tak například, instrukce jsou tu nejenže zobrazeny v neskutečně malé oblasti, zároveň ale neodpovídají dané scéně!!! A to je na dnešní dobu naprosto neakceptovatelný nedostatek.

Hru Rebuild the History budete hrát jen v případě, že se nehorázně nudíte, venku prší a vy nemáte na počítači nainstalováno nic jiného. Po pravdě řečeno, i kdyby byl tento titul tím jediným na celé planetě, nikdy bychom ho nezačali hrát.