Proč není nějaký trest za špatné provedení normálních her? Společnost Far Mills Studios by měla sklidit kritiku za necitlivý přístup k práci. Hra Journalistic stories má zajímavý námět, ale špatné provedení, protože hra se vůbec netýká tohoto námětu. První scény hry jsou strašně přeplněné předměty, které jsou malé a nejsou dobře nakreslené. Některé přeměty jsoun dokonce k nerozeznání, co to vlastně je. Všechny předměty jsou mikroskopické a nejasné, pozadí je temné a je téměř nemožné je najít. I když použijete nápovědu, tak musíte jen tak kliknout někam a doufat, že tam předmět je. To je ale hodně velká otrava. Skládačky nestojí ani za řeč, jsou jednoduché a když se vám je nechce hrát, tak je jednoduše přeskočíte. A nejhorší je kurzor, který si dělá, co chce. Protože najít titěrné předměty je málem nemožné, připravte se velmi často na černou obrazovku jako trest za náhodné kliknutí. Hudební pozadí je otravné, ale to není nic ve srovnání se zvukovými efekty, které jsou jako otáčení vrtule nebo starý psací stroj, který pracuje sám od sebe. Výběr zvuků je strašný a po pár minutách toho máte dost. Jestli se ale přece jen chcete do hry Journalistic stories pustit, opatřete si lupu a špunty do uší, aby se vám lépe hrálo. Když vás hra otráví, tak ji hoďte do koše.